MĚSTO A ŽELEZNICE

DĚČÍN MĚSTO NA HRANICI | PŘÍVOZY NA LABI | MĚSTO A ŽELEZNICE | PRVNÍ AUTOBUSY V DĚČÍNĚ | TROLEJBUSY V DĚČÍNĚ

Lodníkům – "šífařům" nastala konkurence zejména v dopravě osob, i když zpočátku hustota vlaků neohrožovala lodní dopravu a převozníky. Definitívní (dnešní) nádražní budova v Podmoklech byla postavena osově symetricky pro potřeby rakouské i saské železniční správy. Provoz na 12,408 km dlouhém úseku ke státní hranici byl rakouským státem pronajat Sasku. Bývalé královské, později poddanské město Děčín nechtělo zůstat stranou rozvoje a usilovalo o spojení se železnicí. Stavba drážďanské dráhy vyvolala nebývalý rozmach původní vsi Podmokly, která vyrostla v průmyslové město.

Historický Děčín získal spojení s nádražím silničním řetězovým mostem císařovny Alžběty, otevřeným v roce 1855.Dvouměstí Děčín-Podmokly se stává důležitým železničním uzlem a křižovatkou dalších tratí. Dne 16. ledna 1869 zahájila provoz Česká severní dráha na své trati z Podmokel přes Děčín údolím Ploučnice do Benešova nad Ploučnicí, dále přes Českou Kamenici a Jedlovou do Varnsdorfu. Tato společnost vybudovala první železniční most přes Labe o rozpětí 2x50 m včetně 34 m dlouhého mostu přes Ploučnici. Základnou této dráhy se stalo dnešní nádraží Děčín-východ horní nádraží, kde vybudovala výtopnu a technické zázemí. V roce 1872 vybudovala spojovací trať z Benešova nad Ploučnicí do České Lípy.

Obchod a očekávaná prosperita byly motivací výstavby prvního labského překladiště pod děčínským zámkem (později zvaného Děčín-město).
Duchcovsko-podmokelská dráha přivedla své koleje do Podmokel údolím Jílovského potoka. Bez pompézních oslav začala vozit uhelné vlaky z Duchcova a přilehlých šachet od 2. října 1871. V prostoru dnešního západního nádraží vybudovala výtopnu lokomotiv a železniční dílny pro opravy  lokomotiv a vozů (dnešní RYKO, s. r. o.). Duchcovsko-podmokelská dráha zajistila kolejové napojení nově budovaného přístavu v Rozbělesích.

Výstavbu železničního uzlu v Děčíně završila společnost Rakouské severozápadní dráhy, která přivedla koleje po pravém břehu Labe z Vídně přes Znojmo, Kolín, Mělník a Ústí nad Labem-Střekov. Slavnostní vlak dorazil dne 5. října 1874 do dnešní stanice Děčín-východ, dolní nádraží, s honosnou budovou v novorenesančním slohu od architekta Freye. Na Pražsko-drážďanskou dráhu se napojila 400m dlouhým tunelem (v pořadí již třetím ve městě) ústícím přímo na druhý labský železniční most do stanice Prostřední Žleb. Překonání Labe vyřešili pánové Hellwag a Gerlich největším mostem své doby na našem území vůbec. Dvě střední šikmá pole o 100 m světlosti přemostili spojitými nosníky ze čtyřnásobné příhradoviny o výšce 10 m se spodní mostovkou.

Pro založení návodních pilířů použili zcela novou moderní metodu pomocí kesonů (princip odvozený od potapěčského zvonu). Těžba materiálu ze dna se prováděla korečkovým rypadlem do člunů, a zajímavostí bylo i použití automatické lopaty. Společnost vybudovala třetí a největší překladiště v Loubí. Dnes je zde moderní přístav akciové společnosti ČSPL Děčín včetně kontejnerového terminálu voda–železnice–silnice.

Důležitou součástí rozvoje děčínského železničního uzlu byla jeho elektrifikace. První měděná pavučina se rozprostřela nad pravobřežní dvojkolejnou tratí z Ústí n. L.-Střekova. První vlak s elektrickou lokomotivou přijel na dolní nádraží Děčín-východ dne 4. února 1963. Zatrolejováno bylo i několik kolejí na hlavním nádraží v Děčíně.

Na levém břehu Labe se elektrické lokomotivy objevily až o 22 let později. Dne 12. prosince 1986 byl zapnut pod napětí i poslední úsek do Dolního Žlebu na státní hranici. Zde je letmý styk dvou trakčních soustav 3kV stejnosměrné od ČD a 15kV, 16,2/3Hz jednofázových střídavých od DB. Od června 1991 projíždějí dvousystémové lokomotivy celý úsek z Drážďan až do Prahy bez přepřahání.

V této téměř nezměněné podobě se železniční uzel dochoval do dnešních dnů s tím, že bylo zrušeno překladiště Děčín-město pod zámkem. S výstavbou nového silničního mostu byla vybudována přeložka trati mezi hlavním a východním nádražím. Koleje se více přimkly k bývalému parku a jen torzo kamenného propustku u nájezdové rampy silničního mostu připomíná původní trasu České severní dráhy.